Anděl

Karel Kryl

1:Z rG#ozmlácenFmýho kostela v krG#abici s kD#7usem mýdla
G#inesl jsFmem si anděla, pG#olámalD#7i mu křídlG#a,
díval se nFma mě oddaně, jG#á měl jsem trD#7ochu trému,
tG#ak vtiskl jsFmem mu do dlaně lG#ahvičku D#7od parfémG#u.
R:G#A proto, prFmosím, věř mi, chtG#ěl jsem ho žD#7ádat,
G#aby mi mFmezi dveřmi pG#omohl hD#7ádat,
cG#o mě čekáFm    D#7a neminG#e, co mě čekáFm    D#7(C#)a    n[(G)]eminG#e.
2:Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
R:A proto...
3:Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
R:A proto...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:54.86+00:00
Výsledky hledání: